Historie 1952-1990

 

V roce 1952  se dostal hasičstvu  nový statut, stali se  pod  názvem   Československý  svaz  požární  ochrany  společenskou    organizací,  sdruženou  v Národní   frontě. Ze  sborů  byly  základní organizace a  z  hasičů, pro změnu,  požárníci. Také se říkalo, že  hasiči  byli kvůli  hašení a požárníci  jsou  kvůli těm   požárům. Je skutečností, že postupně  účinnosti  nabývali  stále  více  profesionální  hasiči, kteří  měli  podstatně  lepší  výzbroj  a  také  výstroj. Pro dobrovolné  hasiče toho tolik  nezbývalo a  plně  záleželo na  tom, co si mohl a chtěl,  ten který národní  výbor  dovolit.  Nyní  se požárníci věnovali  ve  větší  míře  prevenci, konali  v  období  žňových  prací  požární  hlídky, zrušena  byla samaritánská  četa, pro  kterou  byla  určena  činnost  v  rámci  Československého   červeného  kříže,  který   řešil  také otázky  spojené  s  přechodem ze  spolku  na  společenskou  organizaci.
 
 I do naší  obce  pronikla a po několik let  se  dařila   práce s dětmi  v  rámci  kroužku  mladých požárníků..V roce 1954  byla  obcí pořízena  nová  motorová  stříkačka, k ní posléze  bylo  koupeno  starší  nákladní vozidlo, místo  dosavadní  koňské  přípřeže, neboť  nový  stroj  s   koňmi  již  nepočítal. Škoda, že  vozidlo   ještě  před   rokem1968  kleslo a  nakonec  bylo  vyřazeno. Od  této  doby, když  se  chtělo   vyjet, bylo   nutno   mít  zajištěnu   přepravu  stříkačky  na  potřebné  místo. Bývalo to  řešeno  traktorem  JZD   nebo  Avií,   střediska  psovodů  a  nebo i  převozem   na  přívěsu  soukromého  osobního  automobilu. Téměř  každoročně  byl pořádán  ples  a  sbor se  podílel i na  jiném  dění  v  obci - nezůstával  stranou.Ostrých  zásahů proti  ohni   bylo po skrovnu a tak se věnovali  spíše  výcviku. Samaritánská  služba  koncem padesátých   let  téměř  přestala  působit, neboť  tuto  činnost  postupně  plně  převzala  lékařská  pohotovostní  služba. Počátkem padesátých  let  došlo  k útlumu  aktivity  sboru, která  trvala  až  do  roku 1965, kdy se zaznamenala  docela   i  účast  na  okrskové  soutěži. Rozvinula se  činnost  s  dětmi   a  bylo  získáno  několik  mladších  dospělých  členů. Mezi  významnější  členy   v tomto období  patřili : nyní  již  předseda  Václav Drahovzal  (do roku 1956 - zemřel), stále  ještě  velitel  Václav Vohánka, jednatel Antonín  Novák, jako pokladníci  se  vystřídali  z dřívějška známí Václav  Vejdělek  a  František Robovský. V činnostech   s  dětmi   se  vystřídali : Ladislav Molič, Karel Melichar,  Josef Hamrník (l921)  a  Stanislav  Kukal. Po 13  létech  ukončil  činnost  referenta materiálně-technického Josef Vach, aby  po  přestávce  6 roků  opět  celých  5  roků pokračoval.  V okresním vedení  tehdy  v  roce  1965 začal   působit   Josef  Hamrník  (1921).
 
 
DO ROKU 1990 :
 
Lze  jen konstatovat, že  ve zdejší  organizaci  se  po  kvasu  roku 1968 příliš  nezměnilo.  Tak je  možno  vzít  na  vědomí, že v roce 1972  bylo 22 členů s věkovým  průměrem  51,5 roků   a  22,6 roků   délky  členství, přitom 30  roků  věku  nedosáhli  zatím  jenom   2 členové. Přes  60  let  bylo jen 9 členů. Jinak  nejmladšímu  členu  bylo  25 let  a  nejstaršímu  jen 81  roků. Přesto  se  pokračovalo v činnostech  předchozího  období prevencí, soutěžením,  brigádami a  údržbou  techniky,  počínaje  školeními a plesy   konče. Také  byla  hasičská  zbrojnice  rozšířena  o  přistavěnou  klubovnu, kde se  počíta-lo  s tím, že  by sloužila   i oddílu  mladých požárníků, schůzkám mládeže  v obci  a   ko-nečně  i  základní  organizaci  svazu. Tato idea  nevydržela  ani rok, neboť zejména  mlá-dež obce  se  tu nechovala  v  mezích  únosnosti. A tak tu bylo zřízeno Agitační  stře-disko, pak  knihovna   a   nakonec  byly  prostory  pronajaty obcí  pro  podnikání. Takže  požárníci  postavili za  obecní  peníze  prostory  pro  obec  především proto, aby zde byla místnost  pro  různé  schůzky  mimo  hospodu.  Závěr  zní:  že  sice  je  dobře,  že  po-stavili  sice  jako  pro  sebe, ale  neužili toho  skoro  ani  jako  prosebníci. Zůstala jim  stejně zase jako  dříve  jen  ta  hospoda. Roku  1978 získal MNV pro  požární  účely  starší  nákladní  automobil  S 5,  který  byl  delší  než  dřívější  V3S  a  tak bylo  nutno  složitě  manévrovat, aby  bylo   možné  stroj  připojit  a  nebo  spolu s  autem uskladnit  ve  zbrojnici.  Od  roku 1970 již  není  ve  sboru žádný člen  z  roku  1912. Získávaní  noví  členové stačili zpravidla  sotva  nahradit  neodvratný  odchod  starších členů. Stav  se  trochu začal  lepšit  od  roku 1980, kdy  se  podařilo  získat   několik  mladých  členů.  Velkou  slávou  bylo 70. výročí  sboru  roku 1982, kdy  vedle účasti  okolních  sborů  na  okrskové  soutěži,  veřejného zasedání věnovaného výhradně  požární  ochraně,  byl  uskutečněn  večer  se  souborem Chvátlinka.  V roce 1983  splnilo   12  členů  podmínky  odznaku Vzorný  požárník III. stupně.  Současně  bylo  konstatováno, že  přestavbou  hostince  se zhoršila  operativnost  výjezdu  ze  zbrojnice.   V  roce  1984 byla  řada  členů  dekorována  požárnickými  vyznamená ními. V  roce  1985  přistoupilo  do  organizace  dalších  7  mladých  občanů   věkem  do 30  roků. Obnovena   byla  práce  s dětmi, která  tr vala   do roku 1988. V souvislosti  s  novým  zákonem  o  požární  ochraně  byla  poza-stavena  činnost  okrsků a stát ním direktem stanoveny tzv. hasební  obvody. Naše základní  organizace  byla  vřazena do  obvodu Týnec n.L., spolu s dalšimi 13-ti obcemi. Z dosavadního  okrsku  č.3  vedle  Býchor,  ještě zde  byly  Němčice, Volárna a Jestřabí Lhota.  Slibný  byl i růst  základní  organizace, která  75. výročí  existence oslavila   opět  při veřejném  zasedání  MNV  a  dalšími  příležitostnými  akcemi.V organizaci  bylo 37  členů,  3 její  členové  byli  členy  okresních  orgánů SPO. V roce  1987  spatřila  světlo  světa  první “ Kroníka  ZO SPO/ SDH  Býchory“. Téhož  roku  začala  základní  organizace  obhospodařovat  jednu z  vývěsních  skříněk  na  návsi  pro účely  informačně  agitační,pokud jde  o základní  organizaci SPO  a  její  činnost. Současně   byla  obnovena  činnost  okrskového  výboru   č.3 vedeného p. Josefem Hamrníkem  a  dalších  dvou členů  ZO. Od  okresní  konference  na  počátku   roku   1988,   měla   trojnásobné  zastoupení v okresním  výboru  a  jeho  revizní  komisi. Členy  byli:   Petr  Klatka,  RSDr. Václav  Zatloukal a Josef  Hamrník. V roce 1989  bylo  získáno  vozidlo CAS 25, ale  jeho  uschopnění  k řádnému  provozu  se  protáhlo na  tak dlouho, až  se dospělo k  závěru, že zajistit provoz  není v  silách požárníků a  finančně  ani  obce.Tak bylo prodáno. Po společenských přeměnách  ve  státě   se  z požárníků  stali  opět  hasiči. Podmínky  se staly poněkud  hrubšími.  Ze Svazu požární ochrany se  stalo  Sdružení   hasičů Čech, Moravy  a  Slezska  a  Sbor  dobrovolných   hasičů (SDH) z  naší  základní  organizace. Jinde  byla  založena  i  jiná  občanská  sdružení  na  bázi   požární  ochrany.
Za těchto  22 roků lze  jmenovat  členy  ZO SPO:  Předseda František  Robovský  v lé-tech  1968 - 1985  a  další 4 roky  Josef Hamrník (1921),  ten také po celou  dobu  působil  na  úrovni  okresu,  velitel Ladislav  Klatka  již od roku 1963,  preventář  Jaroslav  Černý1968-1987, organizační  referent  1967 - 1985  Jaroslav  Rumler, Jednatel v  létech  1970 - 1988 Václav  Pomichálek, hospodář  1968 - 1977   Josef Hamrník (1921), kulturní  referent  1972 -1985  Vladimír  Chlád,  materiálně-technický  referent  1974 - 1991  Václav  Pošík, 1974 - 1985 člen  výboru  Lumír  Dvořák, který  přešel do revizní  komise.